Historie sboru

Kořeny neborovského sboru sahají až do období před druhou světovou válkou, ale zdá se, že poválečné misijní hnutí nejvíce ovlivnilo rozvoj a směrování skupinky neborovských evangelíků vedoucím k pozdějšímu osamostatnění.

Na bohoslužebná shromáždění docházeli sborovníci z Nebor do třineckého chrámu, ale kromě toho se scházeli tady v Neborech: dospělí k biblickým hodinám, děti na nedělní besídce, další nacvičovali hru na mandolínu. Vše se konalo v sále "Rozhodných křesťanů" asi 1km od sborového domu směrem k třineckým železárnám. Díky hnutí Křesťanského společenství (KS-SCH) v naší církvi se zmíněné aktivity dále rozvíjely a postupně docházelo k transformaci na funkční skupinky pěveckého sboru, mládeže, dorostu a nedělní besídky, které se nejen scházely, ale také sloužily svým programem na biblických hodinách a dalších shromážděních v Neborech a na bohoslužbách v Třinci. Kolem roku 1968 (v době uvolnění politické situace v naší republice) byly rovněž organizovány akce pro širší veřejnost s evangelizačním zaměřením. Brzy však nastala doba tzv. "normalizace", činnost Rozhodných křesťanů byla státními orgány zakázána a jejich modlitebna uzavřena. To také ovlivnilo činnost místního společenství SCEAV v Neborech jak z hlediska různých aktivit, tak i shromažďování. Díky rodině Emila a Evy Macurových, která nabídla shromažďovací místo ve vedlejším soukromém objektu, nedošlo k zásadnímu omezení činnosti všech skupinek.

Jak už bylo řečeno, sbor ke své existenci nepotřebuje nutně vlastní objekt, ale v té době každé setkávání mimo kostelní objekty bylo považováno za ilegální a někteří lidé se obávali navštěvovat taková setkání. Proto byly podnikány další kroky k zajištění vlastního shromažďovacího objektu nebo sálu, ale veškeré tyto snahy v té době byly marné a my jsme s vděčností přijímali místo v sálu rodiny Macurových.

Změnou politické situace v naší zemi po roce 1989 se otevřely i pro církve nové možnosti. Po příchodu faráře Stanislava Piętaka do třineckého sboru byla oficiálně ustanovena kazatelská stanice v Neborech a byly zahájeny přípravné kroky k realizaci původního záměru zajištění vlastního sborového objektu. Než došlo k samotné stavbě, předcházelo období zvažování a rozhodování na modlitbách, jakým směrem se dát. Zdá koupit nějaký vhodný objekt nebo spíše pozemek pro stavbu ... Díky Božímu vedení byl zakoupen výhodně situovaný pozemek v centru vesnice, na kterém, po vyřízení územních a stavebních záležitostí, byla zahájena stavba na jaře 1997 a trvala 4 roky.

O zkolaudování a slavnostním otevření sborového domu na podzim 2001 začal na tomto místě fungovat sborový život a oficiální založení samostatného sboru bylo už víceméně procedurální záležitosti. I když stále pokračovaly nutné dokončovací nebo opravné práce, těžiště zájmů se přesunulo na budování živého sboru. Ukázalo se, že je to mnohem těžší než samotná stavba a vyžaduje ještě většího a vytrvalého úsilí k hledání a naplňování konkrétních Božích záměrů pro náš sbor. Usilovně se modlíme o to, abychom byli otevřeným společenstvím nesoucím zvěst o spasení v Ježíši Kristu a s tím spojený život věčný pro každého, kdo Mu uvěří, a také společenstvím, skrze které mohou být naplněny potřeby všech hledajících. K tomu nám dopomáhej Bůh!